Blogů a všelijakých stránek o vaření, cestování nedej Bože o výchově dětí je mnoho. Proto jsem se rozhodl psát tyto řádky a stránky, ve kterých bych Vám přiblížil sebe, svůj život, ale hlavně bych rád motivoval nové mladé lidi, aby se vydali na dráhu učitelskou. Podělil se o své zkušenosti a nové zkušenosti při diskuzích získal. Dále chci tyto spisky mít jako alibi či spíše motivaci pro dostudování vysokoškolského titulu a konečně získat ten papír, který Vás opravňuje, že můžete LEGÁLNĚ 😀 tvarovat, formovat a hlavně vychovávat nastupující generace, protože je důležité, aby tu po nás někdo zůstal, kdo bude dobrým člověkem pro své okolí.

Dlouho jsem přemýšlel a oddaloval svou jakoukoli aktivitu v tomto směru a hle.. je to tu.. takže malé seznámení a vrhneme se na to co mám na srdci, ale také v hlavě. Věřím, že to bude zajímavé, úsměvné a někdo nad příspěvky bude i diskutovat.

Jsem Dalibor K., ten s knírem, ze kterého je čarokrásná na větvi, pro někoho Daribol #8. Pocházím a žiju v ÚLu (Ústí nad Labem) se svou rodinou a táhne mi na krásných 30 let, což je jistě pro mnohé milník v lidském životě, ale pro mne je to jen číslo, které Vám znázorní, jak daleko máte do důchodu. V mém životě je spousta jiných milníků, které mají pro mne význam a se kterými Vás časem seznámím..

..

Původní záměr byl psát od započetí třetího studia, na zmíněné univerzitě a přispívat sem každý týden po splnění dalšího blogu dálkového studia. Bohužel to nedopadlo, a tak začnu nyní, kdy začne všude kolem chaos a shon a lidé nemají pořádně čas na rodinu, natož na sebe. Snad si někdo najde chvilku a přečte si něco o někom..

Byl jsem učitelem a chci být učitelem, byl jsem studentem a nyní opět studuji na UJEPu (Univeritě Jana Evengelisty Purkyně) v ÚLu. Nějaké ty roky uběhly a letos, nejen na výročí 100 let republiky, je tomu 10 let, kdy jsem poprvé vkročil na akademickou půdu coby student a započal svou prozatím nekončící studijní pouť. Vše je stejné a zároveň jiné. Poprvé jsem studentem distančního studia a panejo.. Jsou to změny a všelijaké. První můj studijní pokus jsem byl studentem na plný úvazek, při druhém pokusu jsem studoval také prezenčně, ale musel jsem UJEP skloubit s prací učitele. Nezvládl jsem ani jedno a tak snad do třetice všeho dobrého. Dálkové studium, škola tedy o víkendu a přes týden práce. V současné chvíli neučím, ale CHCI!, VÁŽNĚ CHCI!, jednou určitě. Nechci se nechat zlákat penězi v jiném odvětví, ale chci se vrátit k práci s dětmi, která nejni jednoduchá, ale je obohacující a různorodá..

Stačí na začátek?! Snad áno, musel jsem hlavně začít. Nejprve to bude frmol všechno dohnat, seznámit Vás se mnou, mým studiem a dalším a dalším..

ale držte se a vydržte!!

Díky.. #knirstuduje