Dlouho jsem oddaloval sepsání dalšího článku, dlouho jsem čekal na vhodný oka mžik a stačilo pár mrknutí oka a ta čekací lhůta se nám protáhla a prošvihl jsem všechny vhodné momenty, které mi dávaly smysl (den PONOŽKOVÝ, nachytávkový APRÍÍL i den MODRÝ) a tak jsem apríl i modrý den spojil do 3. dubna a začal psát..

 

Na úvod je potřeba zmínit, že jsem musel zastřihnout slušivě zatočený knír, jelikož pod rouškou se chudák tak kroutil a lezl mi do úst, až jsem musel otevřít domácí barber studio. Ale nebojte, #tensknirem je stále s knírem.

..

Mám rád pranostiky a díky všelijakým vlivům (nejen lidského pokolení) se už moc často neplní. Tak třeba letos ten Martin měl sakra mrzáka, že k nám skoro nedojel.. Za to se pochlapil Kvido, který měl o dost lepší matroš a zasypal nás skoro aprílově a stylově se tedy se zimou rozloučil?! Ale..

..líbí se mi, jak letos padne jak p*del na hrnec pranostika „březen za kamna vlezem.. a duben ještě tam budem..“  Po posledních letech, kdy už v březnu a dubnu takřka opalujeme sandály, to je celkem příjemná změna. I když prauda, venku je pravé jarní počasí a doma nejsme kvůli zimě a nečasu, ale kvůli nemoci.

A tak se tedy výjimečně díky člověku,  opět nějaká pranostika mohla potvrdit a použít. Je sympatické, jak na to navazuje dobrá lidská povaha, která chce mít vždy to co nemá. Když člověk nemá práci, tak by jí chtěl, když práci má, tak by chtěl alespoň to volno, když je v létě vedro, tak už aby byla zima a nedej bože, že k nám zavane chladný, východní, sibiřský vichr zimu, to už abychom vytáhli zase sandálky. A teď už i děti, které remcají na školu a nebyli kdovíjak dlouho venku by nejraději běhali po loukách a seděli v lavicích. Tím nechci samozřejmě nastalou situaci nijak zlehčovat, protože si ji nikdo z nás svobodně nevybral, ale lidé už jsou prostě takoví.

Musíte se snažit to brát z těch lepších stránek. Pokud to jde. Tak třeba, chtěl jsem ke každému oka mžiku, který za to stál, vložit jednu fotografii do článku. Ale to by jich bylo hodně, tak jsem je zredukoval na symbolický počet a.. naučil jsem se vytvářet koláž. A tu je..

.. 9 obrázků v jednom, devět fotografií, snímků obrazovky, momentek, selfie. Tak kde začít?! Obrázky jsou na přeskáčku, ale ať Vám očka mžikají pěkně semtam, pojedeme popořádku chronologicky.. .. Začalo to první letošní opékačkou. Ač jsem se chtěl letos postit, dobrý špekáček z ohně je prostě žrádlo! (samozřejmě, že jsem půst jsem nevydržel ani den) a roušky jsme měli mastné až za ušima.. .. Pokud jste pár dní doma, nevyhnete se pořádnému domácímu úklidu. A tak při vyklízení jedné komody jsem našel ztracený snubní prsten z ateliéru @daloo z Roztok u Prahy, který jsem měl za zmizelý přes půlroku. Stačilo se podívat do druhého šuplíčku. .. Samozřejmě nechcete jen sedět doma a uklízet, ale také chcete ven. Proto si vezmete roušku. A jakou roušku asi tak může mít #tensknirem?! áno, kníratou, za tuto ozdobu pro mne i moji rodinku opět děkuji do Roztok, tentokrát do ateliéru k @adelaube (panečku, v těch Roztokách žijí vážně šikovní a talentovaní lidé, asi budu muset také změnit adresu, jestli budu něco chtít dokázat..) .. A když už jste venku, tak se také chcete proběhnout. A tak si běžím a vidím ceduli konec ÚLu -> Mirkov -> Slavošov -> Lipová -> Mnichov (bez 14denní karantény) -> Luční Chvojno -> Arnultovice -> Radešín -> Žežice -> a asi zase ÚL, ale cedule vítejte v ÚLu tam na kopci chybí.. A tak jsem zaběhl svůj životní půlmaraton. Teď mohu napsat, že tuto vzdálenost jsem běžel podruhé. Poprvé to bylo před 7 lety s číslem na triku, jakože ten úseckejpůlmaraton. Ale tenhle v kopcích měl úplně jiné kouzlo. ..  Ale nemůžete jen tak trajdat, pokud uklidíte doma, proč neuklidit taky sklep, kde se válí stará skříňka, která nevypadá vůbec hezky, ale bude z ní pěkný rumový bar.. Ano, začnu dělat do dřeva a výsledek Vám pak nasdílím. Buď jako excelentní ohýnek, protože jsem to nevydržel nebo jako ucházející skříňku na chlast. Také ve sklepě ležela kola, která (pro)dávám. Gumy jsou na vyhození, disky na tři šrouby, rozměr pneu 145/70 R13. Nechce někdo?! .. Mezi tím vším běháním a uklízením je nutná také sebeúdržba, proto jsem navštívil zubní ordinaci. V této době k Vám přistoupí osoba, a vy se rázem ocitnete ve snu a nevíte, zda se k Vám blíží řezník, svářeč, chemik nebo naštěstí zubařka – Popelka. A já prožil své poprvé.. Bylo to šup, křup a rup a jedna horní osma byla venku. Jen nevím, jak já teď dostuduji. Kam se poděje všechna nabitá moudrost. Se 4 moudrákama my to šlo na prd a co teprve teď, když mám jen tři a na vytržení druhé osmy jsem objednaný?! K tomu jsou všechny školy zavřené, i ty vysoké. Ale to neznamená, že Knír nestuduje, naopak. Studia, seminárek, úkolů, kvízů, testů a cvičení máme dostatek. Ale jakmile to není dávkováno postupně, hezky po týdnu (a i když mám KS – kolektivní spolupráci; jako formu studia), tak jsem ztracen a moje mailová schránka tohle všechno zvláštně pohltí a já se v tom už pak nevyznám, a tak je letní semestr mého druhého ročníku vážně ohrožený. Do toho všechna ta domácí výuka, nejen mých žáků, ale také mých dětí, komunikace s kolegy, vedením a hlavně s rodiči. Tolik mailů jsem snad nenapsal, ani v éře pana Mattoniho. ..  Aby člověk nemyslel na bolest a blbiny, tak je dobré také vymalovat. A než přišla na zeď ta dětská omyvatelná sněhobílá barva, rozkvetly nám tři nádherné květiny – tulipán zahradní, slunečnice roční a autismus jiný.. .. Jedna z věcí, které se bojím, zda ten zajíček letos dorazí. Asi toho má moc, je buď roztržitý nebo jen hodně spěchá, ale ztrácí u toho vajíčka. Tak snad na nás také něco zbude..

A jak se s tím perete Vy?! Každému z nás něco chybí a každý něco chce.. Já chci jet na dovolenku s rodinou, chybí mi přátelé, chci si dát pivko na zahrádce, chybí mi kulturní akce a moderování. Vydržme to..

Za sebe mohu říci, že jsem rád s dětmi doma. Ale nemohu odpovědět, jestli děti jsou rády doma se mnou. Přeci jen, když jsem v práci, jedno dítko zlobí ve školce a druhé doma Čarokrásnou. A teď jim celý tento rituál jako učitel bořím. Věřím a doufám, že to celé brzo skončí a všichni plní sil se vrhneme do práce, aby si jiní mohli zaslouženě odpočinout. Přeci jen jsem učitelem autistických dětí a cítím s rodiči, pro které je to neuvěřitelný zápřah, a hlavně, už mi ty kluci chybí. Také jsou za rohem prázdniny. A nejen rodiče potřebují trošku odfrknout, takže školní režim, byť na měsíc či dva bude pro spoustu rodičů vysvobozením.

 

A tak nás všechny prosím, aby tohle všechno mohlo co nejdříve pominout, aby děti šli do školy, frčeli na tábory, aby doktoři, sestřičky, dobrovolníci, vědci, záchranáři a další a další mohli s úlevou odfrknout a odpočívat, aby se nám naše restaurace, obchody, kavárny, fitka i továrny, školy a školky znovu otevřely, abychom mohli jet co nejdříve na dovolenku po naší české vlasti a pomohli tak nastartovat naši ekonomiku, BUĎTE NAVZÁJEM K SOBĚ OHLEDUPLNÍ, TOLERANTNÍ A POMÁHEJME SI!!

 

Buďte plní elánu a dobré nálady, však se neříká nadarmo, že smích léčí..

Nic víc, nic míň..

 

Váš #tensknirem